Schönes Feedback von ausländischen so wie so tschechischen Kritikern zur Oper Flammen!
Die Welt (Manuel Brug)
„Das war, in der drastischen, schweifend zurückhaltenden Regie von Calixto Bieito, die bisher wohl bedeutendste Premiere der Unternehmung, die sich um die Erinnerung an das multikulturelle, stark jüdisch geprägte Musikleben im Prag der Zwanziger- und Dreißigerjahre verdient macht.“
„Der aufopferungsvolle Jiří Rožeň führt und peitscht Chor wie Orchester der Prager Staatsoper durch dieses wild tönende Labyrinth, wo an jeder Wendung eine neue Klangüberraschung zwischen raffinierter Motorik und entfesselter Harmonik lauert.“
Die ganze Rezension lesen (DE)
bachtrack.com (Frank Kuznik)
„Anyone who finds opera tedious and predictable should book a flight to Prague immediately to see Flammen (Flames), a Czech-German co-production of the 1932 opera by Erwin Schulhoff. Along with a running theme of unbridled lust, it offers cross-dressing, blasphemy, murder, suicide, plenty of blood, sex with a watermelon, intimacy with a dead animal and a character crucified on a car. Not to mention one of the most innovative and audacious opera scores of the 20th – or for that matter, any – century.“
„Rožeň handled the dizzying changes with precision and balance, segueing seamlessly from soothing harp and glockenspiel passages to full orchestral tumult. He was even more impressive in the long musical interludes that separate most of the scenes, weaving impressionistic textures to set the tone and mood.“
Die ganze Rezension lesen (EN)
novinky.cz (Radmila Hrdinová) 80%
„Dirigent Jiří Rožeň interpretuje partituru s citem a smyslem pro zvukovou barevnost i dynamickou a tektonickou vrstevnatost díla. Hudební nastudování je jednoznačným ziskem inscenace Plamenů.“
„Vynikající je v roli La Morte (Smrti) norská mezzosopranistka Tone Kummervold, stejně jako ukrajinská sopranistka Victoria Korosunova v trojroli Ženy, Donny Anny a Řeholnice. Uznání zaslouží i dokonale sezpívaný ženský sextet Stínů. Celé obsazení, včetně malých rolí, podává mimořádné pěvecko-herecké výkony.“
„Schulhoffovy Plameny rozhodně za znovunavrácení na operní scénu stojí. I s rizikem, že se nestanou kasovním trhákem. Na to má Státní opera v repertoáru dost jiných titulů. K pověsti přední domácí scény podobné objevy patří, a novodobá premiéra Plamenů si zaslouží označení událost sezony.“
Die ganze Rezension lesen (CZ)
orpheus-magazin.de (Stephan Knies)
„Wunderwerk. Die Prager Oper stellt Schulhoffs „Flammen“ und sich selbst ins internationale Rampenlicht.“
„Was für ein Schatz, den Intendant Per Boye Hansen da gehoben hat mit seinem Team an der Oper in Prag, im Rahmen der durch das Auswärtige Amt in Berlin kräftig unterstützten Reihe Musica non grata. Und was für ein Team das ist! Der junge Dirigent Jiří Rožeň hebt das Orchester auf internationales Niveau, der ebenso junge Ukrainer Denys Pivnitskyi singt und spielt diese mörderische Partie des Don Juan mit schierer Kraft und stupender Figuren-Psychologie, dass es einem die Sprache verschlägt. Seine Landsfrau Victoria Khoroshunova glänzt in gleich mehreren Frauenrollen. Regisseur Calixto Bieito findet für die unerhörte Herausforderung, zweieinhalb Stunden Oper quasi ohne Handlung samt minutenlanger rauschhafter Orchesterpassagen zu bebildern, eine Umsetzung, die sich an seinem Lieblings-Surrealisten Luis Buñuel orientiert.“
„Die Prager Oper, zu Schulhoffs Zeit eines der relevanten Häuser in Europa, hat mit diesem wichtigen, fesselnden, rauschhaften „Flammen“-Abend in genau deren Kreis nachdrücklich angeklopft. Und Musica non grata läuft ja noch zwei weitere Jahre …"
Die ganze Rezension lesen (DE)
Frankfurter Allgemeine Zeitung (Clemens Haustein)
„Vor neunzig Jahren wurde Erwin Schulhoffs aufreizende Oper „Flammen“ uraufgeführt. Dann verschwand das Werk von den Bühnen. Das Comeback an der Staatsoper Prag ist eine Sensation.“
Die ganze Rezension lesen (DE)
van-magazin.de (Eleonore Büning)
„Sieben Aufführungen insgesamt stemmte das Ensemble der Prager Staatsoper von Flammen, energiegeladen und brillant auf den Punkt musiziert, bis in die Nebenrollen. [...] In allen übrigen Szenen steht der Held im Fokus: einmal aufgetreten, immer aufgetreten, begibt er sich auf den Weg ins Nirwana. Es wird dieser unglaublichen Tenorpartie einfach alles abverlangt, lyrisches Melos, geschmeidiges Belcanto, zartes Parlando, volles Rohr, Schreie und Flüstern und Gelächter. Der junge ukrainische Tenor Denys Pivnickij meistert das mit einer Selbstverständlichkeit, dass er sich am Ende feiern lassen darf wie ein Popstar. [...] Und der in mülltütenschwarzes Plastik eingekleidete Guckkasten, der allmählich von außen durchlöchert wird, spricht eine eigene Sprache der Hoffnungslosigkeit.“
Harmonie (Olga Janáčková)
„Mladý dirigent Jiří Rožeň se s dílem doslova ztotožnil. Schulhoffova hudba zní barevně, tedy tak, jak by si skladatel přál. Jeho hudba k Plamenům má všechny typické rysy „hudby terezínských skladatelů“, jeho současníků. Je jakousi koláží stylů, názvuků impresionismu, expresionismu, neoklasicismu, míří od vlivů některých skladatelů až k vyloženě jazzovým pasážím, a přesto dává možnost zdůraznit souvislou Schulhoffovu hudební mluvu. Velmi nápaditou, někdy průzračnou, jindy až naddimenzovanou, ale vždy výtečně instrumentovanou. Mimořádný zážitek.“
„Jak obecně víme, přizpůsobovat překlad libreta hudebnímu toku je více než složité, avšak to, že byla opera ve Státní opeře zpívána s českým textem, se ukázalo jako neobyčejně přínosné. Text libreta je pochopitelně součástí programu. Dramaturgická příprava inscenace byla příkladná a inscenátoři ji ještě dále tvůrčím způsobem obohacovali. Z výsledného divadelního tvaru je jasně patrné, že kouzlu Schulhoffova mimořádného díla podlehli všichni zúčastnění.“
„Jako režisér inscenace byl osloven Katalánec Calixto Bieito, režisér, který, jak známo, volí režijní prostředky zcela podle svého osobitého výběru. Zdá se, že jej Plameny velmi oslovily, protože pro ně zvolil specifický způsob výkladu. V programu k inscenaci je právem připojena „Poznámka: Obsah popisuje původní děj opery Plameny a nemusí odpovídat jevištnímu obrazu a akci v současné inscenaci.“ Výborně – to je statečný a věcný přístup, asi jsem se s ním ještě nesetkala.“
Die ganze Rezension lesen (CZ)
Süddeutsche Zeitung (Helmut Mauró)
„Bieito mag diese Anmutungen von Mysterienspiel, und das geht das hier vor allem mit der expressiven Musik gut zusammen.“
„Denys Pivnickij gibt Don Juan als grellen Tenor, heldisch überdreht, nicht wie üblich nur um sich selbst kreisend, sondern von psychischen Zentrifugalkräften beinahe schon zerrissen. Nur die ständige Bewegung rettet ihn.“
Die ganze Rezension lesen (DE)
deutschlandfunk.de (Julia Spinola)
„Ich finde es vor Allem sängerisch hervorragend. Der ukrainische Sänger Denys Pivnitskyi bringt ganz viel italienischen Schmelz in die Partie des Don Juan. Was erstaunlich gut passt und er hat auch die Kraft und die Leidenschaft, die man braucht für die Partie. Und auch die Mezzosopranistin Tone Kummervold als abgründige, leicht hystersche La Morte ist eine gelungene Besetzung – ebenso alle anderen Partien. Also sängerisch war es ausgezeichnet und das Orchester meistert auch diese extrem fordernde Partitur mit ihren vielen Stimmungswechseln unter der Leitung von Jiří Rožeň tadellos. Man könnte vielleicht noch, aber das kommt vielleicht mit dem Laufe der nächsten Vorstellungen ein bisschen mehr an der Klanglichkeit arbeiten.“
„Aber sie würden schon sagen, dass das da eine lohnende Ausgrabung ist, die man da in Prag gemacht hat und vielleicht eine Oper, die auch in der deutsche Fassung mal wieder gespielt werden sollte?“
„Absolut. Das ist absolut lohnend und man kann dem ganzen Projekt nur weiterhin Erfolg und eine mögliche Fortsetzung über 2023 hinaus wünschen. Weil ich finde wirklich, hier werden Werke endlich wieder gezeigt, die das Repertoire auch wieder braucht. Und die sind jetzt endlich wieder da und können dann nachgespielt werden.“
Die ganze Rezension hören (DE)
Mozaika ČRo Vltava (Helena Havlíková)
„Schulhoff sólisty vůbec nešetřil, všechny party vyžadují velké veristické hlasy. Ve Státní opeře se je podařilo obsadit.“
Die ganze Rezension hören (CZ, 01:25:00)
operaslovakia.sk (Pavel Unger)
„Jednoznačne najsilnejšie na mňa zapôsobilo hudobné uchopenie mnohovrstvovej partitúry a výkon hlavného predstaviteľa Dona Juana. Jiří Rožeň (ročník 1991) ma opäť – po jednoaktovkách Weilla a Schönberga v Prahe, ako aj po hosťovaní v Slovenskej filharmónii vo februári tohto roku – uistil, že ide o mimoriadne schopného mladého dirigenta, analyzujúceho partitúru až po jej dreň.“
„Inscenácia je v hlavných úlohách obsadená najmä zahraničnými sólistami (to Hansenovi často a masívne vyčítajú), no tento raz minimálne v hlavnej úlohe na prospech veci. Výkon, ktorý odviedol Denys Pivnickij (Don Juan), v Miláne žijúci rodák z Charkova, bol fascinujúci. Doslova „zabijácky“ part, s neustálou prítomnosťou na javisku, tessiturou pohybujúcou sa vo všetkých rovinách, s mnohými držanými výškami a nutnosťou predrať sa cez orchester, zvládol svojím farebným dramatickým tenorom bravúrne. To bola kreácia, vrátane hereckej, svetových kvalít.“
